Operační terapie

V případě, kdy konservativní metody léčby nevedou k uspokojivému výsledku, je na místě operační zákrok. Operace se provádí většinou artroskopicky, kdy se ze dvou malých vstupů do kloubu zavádí optický nástroj a artroskopická fréza. Pod kontrolou zraku se odstraňuje přední okraj holenní kosti i kostním výběžkem a také výběžky z hlezenní kosti. Zákrok odstraňuje také zánětlivou tkáň, která vznikla v důsledku dráždění. V případech, kdy je syndrom způsoben nadměrným napětím lýtkového svalstva a není způsoben nevhodným tvarem kloubních ploch, provádí se také uvolnění lýtkového svalstva. Příkladem je uvolnění m. gastrocnemius medialis.

Konzervativní terapie

V akutním stádiu je na místě klidový režim. Pacient musí být poučen o správné zátěži a musí mu být vysvětlen princip dráždění hlezna. Velmi účinná je fyzioterapie, která je zaměřená zejména na skupinu pacientů s artrotickým postižením hlezna. Fyzioterapie by se měla rovněž soustředit na lýtkové svalstvo a nemocný by měl být instruován o technikách stretchingu (protahování) těchto svalů. V místě bolesti se používá ultrazvuk, techniky měkkých tkání a cvičení. Úlevu od potíží lze dosáhnou i nízkým podpatkem na chůzi, ale tato technika vede následně k zvýšení napětí lýtkového svalstva. Nesteroidní antirevmatika lez předepsat k snížení zánětu kloubu a odstranění bolesti.  Rovněž tak injekce steroidní injekce zmírňují projevy syndromu a můžou vést k dlouhodobé úlevě.

Diagnostika

Základem diagnostiky je vyšetření lékařem. Lékař vyšetřuje hlezno zejména pohmatem a pohybem. Bolest se objeví na přední straně hlezna při maximální dorsální flexi hlezna a zhoršuje se tlakem na špičku, kterou lékař tlačí směrem k bérci. Důležité je vyšetření i lýtkového svalstva. Toto vyšetření se provádí na vyšetřovacím lůžku a lékař opět tlačí špičku nohy k bérci při nataženém a ohnutém kolenním kloubu. Pokud je rozdíl v hybnosti hlezna závislý na ohnutí kolena, tak jsou lýtkové svaly nevyváženy a můžou způsobovat obtíže. Chůze je bolestivá, zejména ve fázi odrazu.

Rentgenový snímek je důležitý pro správnou diagnózu. Snímky zobrazují případné degenerativní změny hlezenního kloubu a pozici kostí hlezna. Na předním okraji holenní kosti anebo v místě krčku hlezenní kosti může být výrůstek kosti (osteofyt), který je typický pro tento bolestivý syndrom.

Nukleární magnetická rezonance (NMR) se používá v případech, kdy fyzikální vyšetření a RTG snímky nevedou k přesné diagnóze. Na snímcích NMR je možné vidět otok hlezna, změny na chrupavkách kloubních ploch a kloubních vazech. Pro dráždění okrajů kloubních ploch je typický otok přilehlé kostní dřeně, který je patrný pouze na NMR snímcích.

Přední impingement syndrom (Anterior Ankle Impingement) se projevuje bolestí na přední straně hlezenního kloubu při pohybu. Obtíže se projevují při běžné zátěži a zhoršují se dorzální flexí hlezna. Syndrom je způsoben útlakem a drážděním předního okraje holenní kosti a krčku hlezenní kosti. Při pohybu se přední hrana dostává do příliš těsného kontaktu s krčkem hlezenní kosti. Většinu pacientů tvoří lidé s artrózou hlezenního kloubu, kdy se na okraji kloubních ploch vytvořily výrůstky (osteofyty) a tyto pak způsobují obtíže. Druhá skupina je tvořena aktivními pacienty s výraznými pohybovými nároky (tanečníci, běžci atd.), kteří přetěžují hlezenní kloub a mají nevhodný poměr mezi kloubními plochami. Často v obou skupinách přispívá k syndromu ztuhlé lýtkové svalstvo.

Přední bolestivý syndrom hlezna

Anterior ankle impingement
Anterior ankle impingement
  • Facebook - Grey Circle
  • Google+ - Grey Circle

© 2016 ORTOPEDIENOHY.cz

Přední bolestivý syndrom je způsoben dotykem přední strany holenní kosti a hlezenní kosti při chůzi.